Jardův test kola z Rychlebek
| Reporty
Murphyho zákony opět zafungovaly a co se mohlo pokazit, to se pokazilo. Na Lipovských Stezkách si můj bike řekl, že už má těch mých prasáren dost a sprostě si nechal zlomit ráfek zadního kola v téměř pravém úhlu. Bylo vymalováno a já hned po prvním dnu trochu propadám panice. Naštěstí mám super kamarády a na Rychlebech funguje půjčovna kol, takže během pár minut je řešení na světě. S vidinou dobrého pojezdu blaženě usínám v teple svého spacáku.
Rychlebské stezky
Ráno v půjčovně dostávám svého nového sytě žlutého kamaráda a můžeme vyrazit vstříc celodennímu ježdění. Je to krasavec a při prvním pohledu se očima snažím vyčarovat další dva talíře jako na mém Suprovi, protože si nedokážu dost dobře představit šlapání hore brehom s převodem 1*10. Po prvních pár metrech zjišťuji, že tady rozhodně tesař díru nenechal a jízda do kopce jde jako po másle, jenže to je zatím jenom po asfaltové cestě. Přemýšlím, jaké to bude v terénu a jak se bude chovat kolo 27,5 ,na kterém sedím poprvé v životě. Po vjezdu do lesa házím převod Kašpárek a za příjemného pohupování, které není problém utlumit si začínám užívat slunečného počasí a mírného vánku. Kolo bez problémů a námahy žere kořeny, kameny a všechny ostatní nerovnosti. Já mu to nechci kazit, a proto se přepínám do úsporného režimu a jenom se držím a kochám okolní krajinou. Po půl hodince lesíků, luk a šotolinových cest si začínám vzpomínat, že Jeseníky jsou plné obrovských šutráků a zatím jsem ještě žádný nepotkal. Nenechalo to na sebe dlouho čekat a přichází první ostrý výjezd po staré kostkové cestě, na kterou navazuje lesní cesta plná kamení. Nezaznamenal jsem žádný problém a po chvilce jsme ruku v ruce na vrcholku. Já tam nechal litr potu a bike se jenom tiše směje. Je to strašně návykové a nedá se s tím přestat. Kdo tady byl ví o čem mluvím když řeknu, že tohle šílené převýšení s ještě šílenější vzdáleností na vrchol není problém v pohodovém tempu vyjet bez metru tlačení.
Půjčit si kolo
Občerstvovačka nahoře a jdeme na první rande v terénu. Pomaličku se seznamujeme a já zjišťuji, že tohle bude jízda, kterou si užiju. Metr po metru si věřím víc a víc a obavy opouští hlavu. Po několika desítkách metrů jsou z nás kámoši hrom. Dojíždím zbytek čekajícího týmu ČB, pár rad co a jak a znovu se pouštíme dolů z kopce. Klukům ještě nesahám ani po kotníky, a proto je můj jediný cíl je mít aspoň na dohled. I to ovšem přináší pro začínajícího jezdce dost vypětí a nutnost ztráty pudu sebezáchovy. Zahazuji jej tedy a dupu do pedálů, co mi síly stačí. Zjišťuji, že tohle není bike, ale úplná žehlička . Dostává nažrat kamení, kořenů, totálně zpackaných skoků a nedoskoků a nevydá ani hlásku, ani snaha odporu. Jedinou věc, kterou po Tobě chce je, aby jsi se pořádně držel a hlavně mu do toho nekecal. Můžeš ho poslat do hodně těžkého terénu bez přemýšlení, jestli to zkousne nebo ne, záleží na tom, co zkousneš Ty. Když už jsem to občas přepísknul a potřeboval rychle změnit směr, abych nepřišel k úrazu , brzdy nikdy neřekly ne. Celý den jsem si na tomto krasavci užíval jízdu nahoru i dolů a večer jsem musel zamáčknout slzu při vracení biku borcům do půjčovny.
Koupit kolo GT
Všechny fotky
Je to strašně návykové a nedá se s tím přestat. Za mě jako laika super úžasné kolo, ať potřebuješ nahoru nebo dolů. Nenašel jsem jediné negativum- vlastně jedno ano- ten bike není můj… Takže dopisuji report a jdu si vsadit Eurojackpot.
