Klínovec v mlze …
| Reporty
1.den
Hned po práci jsem naložili kola na nosič na kouli, naházeli věci do auta a v počtu dvou mapérů a dvou mapérek se vydali na tři hodiny dlouhou cestu. Jízda do Prahy utekla jak voda, ale zbrzdil nás 40-ti minutový zásek na spojce. Po čekání v koloně jsme ale valili směr Karlovy Vary a následně do cílového Jáchymova. Jáchymov, který je mimo jiné lázeňským městem, se nachází 7km od hraničního přechodu s Německem Boží dar. Čekalo nás zde parádní ubytování v podobě dvou apartmánů U pošty. Nově zrekonstruované apartmány nabízely kuchyňku, balkon, televizi, takže pohoda. V restauraci pod ubytováním jsme si dali večeři, pár piv a šli jsme nabírat síly na pořádný poježdění.
2. den
Ráno jsme si dali snídaní šampiónů-vajíčka s rohlíkem a hurá na bajky. Cesta k lanovce, dlouhá tři kilometry se nesla v duchu mlhy a deště. Konečně na trailu. Nejdříve červená trasa, potom modrá a pak už jen červená. Po chvíli ježdění se mi přihodila nemilá věc. Uvolněná závlačka brzdových destiček a jejich následné vypadnutí dalo předznamenat, že je to tady drsný kraj. Naštěstí i zde žijí hodní lidé a kluci dole v servisu mi uvedli brzdové destičky na správné místo. Za studeného (cca 3°C), deštivého a mlhavého počasí jsme pokračovali v jízdách, naposledy jsme dali místní DH trať. Zajímavostí je, že v pět odpoledne nahoře všechno zavřou. Žádná restaurace tam nefunguje, prostě nic…
Čekali jsme na tmu a při tom proflusávali mlhu, abychom zjistili, kdy odejde 🙂 Skoro hodinu pod malou stříškou ve třech stupních jsme očekávali tmu, abychom mohli uskutečnit noční sjezdík. Celí zmrzlí jsme nevydrželi, a tak z nočního sjezdíku sešlo. Absolvovali jsme tedy sjezd v šeru a tma nás zastihla až dole u lanovky. Odkud jsme jeli na apartmány, kde nás čekal buřt guláš. Po celém dni v sedle jsme ani pivo nedopili a vytuhli v sedě. Totálně vyřízení a vymrzlí.
3. den
Ráno snídaně-opět hemenex. Tentokrát jsme k lanovce vyrazili autem. Poslední den jsme pokračovali v průzkumu místní DH trasy ve třech. Jak jsme si již tento víkend zvykli, tak vše probíhalo v dešti, mlze, chladu a bahně. Přes nepřízeň počasí jsme jezdili, fotili a točili jak vzteklý. Po obědě jsem jako poslední jízdu zvolili červenou a totálně vymrzlí a promočení jsme ve dvě odpoledne dojeli dolů. Sprcha, něco na zub, předat apartmány a pak už následovala tříhodinová cesta domů.
Co dodat závěrem? Krásné, ale drsné prostředí. Všudypřítomná mlha, déšť a ranní poprašek sněhu nás ale neodradil od našeho cíle si parádně zajezdit a zmapovat další kout naší krásné republiky.
T.Ž.
