Jak Jarda začal “jezdit” na kole …
| Reporty
DÍKY ČESKÝM BIKEPARKům objevuji nové obzory a překonávám své limity..
Když jsem si kupoval své první “pořádné” horské kolo, ani mě nenapadlo, jakou cestou se bude ubírat jeho plánované využití. Kolo mám zhruba rok a půl a kupoval jsem si jej s tím, že zkusím, jestli mě to vůbec bude bavit- sakra, ono mě to zcela pohltilo . Po prvotních vyjížďkách po okolí a spoustě mozolů v sedavé části těla, přišlo kupování kvalitního cyklooblečení, bez kterého by byla jistě sebevražda najezdit cca 4000 km. Přišla na řadu taky cyklo navigace a konečně jsem se podíval i na místa, kam jsem původně vyjížděl, ale díky “dobrodincům” otáčejícím ukazatele a samozřejmě svému orientačnímu NEsmyslu jsem se tam málokdy dostal. Postupem času jsem však začal zjišťovat, že pouhá jízda po placatém asfaltu není to pravé ořechové a kolo bylo asi vyrobeno na pořádné prohánění terénem.
Znám se osobně se zakladatelem ČB a od doby, co prchnul do Bikero.cz, je vlastně i mým osobním servisním technikem. Postupem času se začaly projevovat nedostatky továrních komponentů kola a vše potřebovalo tak nějak repasovat, s výhledem na nedlouhou životnost. Bylo mi tedy navrženo přeplést obě nába na kolech, ale prý by bylo lepší už nazout pořádná zapletená kola. Huups, trošku větší než předpokládaná investice na servis biku, ale budiž..prý to bude stát za to. Říká mi: “Taky by chtělo pouvažovat na příští sezonu o nové vidlici, pokud možno bez vaklu, jaký je tam teď ” .Ty voe, on se snad po…l, kradu? . Vypadá, že ví o čem mluví, a proto doma klečím před ženou a prosím o předčasný narozeninový,vánoční a bůhví jaký dárek. Bylo mi vyhověno a já s potutelným úsměvem (a myšlenkou, že snad ženuška brzo zapomene a příští rok budou nové brzdy 🙂 , samozřejmě kvůli mé bezpečnosti 🙂 ) strkám ruce do dřezu a myji nádobí.
Při předávání kola v servisu už jsou obuty Mavic Crossride a nová, vzduchová vidle, která v zamknutém stavu pruží stejně dobře, jako původní tovární před repasem 🙂 Jendova slova : ” Ty voe, s takovým kolem se po cestě nejezdí, nechceš zkusit singletrack? Bude se Ti to líbit!! ” . Nasadil mi brouka do hlavy zároveň s pochybnostmi. Hlavou se mi honily myšlenky jako, trošku starý na dělání kaskadéra a zároveň mladý na smrt 🙂 , ne??? Ale chlapecká touha si pořádně natlouct hubu při něčem pořádném zvítězila a vyrazil jsem na Trutnov trails . Ženě jsem samozřejmě řekl, že se jdu jenom projet po lese, aby neměla dost opodstatněný strach.
Po vyšlapání prvního kopce čekal sjezd dolů, za neustálého brždění – aby to přece nejelo moc rychle,nejsem nejmladší – a docela se mi to líbilo. Při druhém sjezdu jsem přemýšlel, k čemu vlastně výrobce na moje kolo montoval závaží v podobě absolutně nepotřebných brzd (byl jsem v rauši a snad i nesmrtelný) ,což jsem pochopil při posledním sjezdu -Trail pod Jeskyňkou- kua, proč tam dali tak z…ě nekvalitní brzdy? Vždyť se můžu zabít. I přes pozorování hmyzího života ve spadaném jehličí, s nohama zamotanýma v kole a držkou v hlíně musím uznat, že ten synek měl pravdu a je to super odvaz !!!
Takže příští rok nové brzdy a po hlavě, s koly pokud možno dolů znovu na nějaký ten singletrack, třeba zrovna s Jendou..
Takže držím Českým Bikeparkům své zatím nezlámané palce a doufám, že budou pokračovat v té fajné práci, kterou dělají a díky nímž vím, kde si můžu pořádně nabít hubu.
Jarda
